ZaÄátek jara bývá teplotnÄ› rozdílný, ale pokud je v polovinÄ› bÅ™ezna dostateÄnÄ› teplo a hlína už není promrzlá, je Äas zaÄít vysévat. Jednoduchým testem, kdy zajedeme rýÄem do záhonu a zjistíme její kyprost. Pokud zemina není těžká a nasáklá vodou je Äas k výsevu. VÄ›tÅ¡ina plodin potÅ™ebuje ke svému zdárnému růstu dobÅ™e prohnojenou půdu. Což je nutné udÄ›lat už na podzim. Na jaÅ™e by to mohlo sazenice poÅ¡kodit a spálit. PÅ™ipravit záhony pÅ™ed setbou je důležité. Hlínu nakypÅ™it a zbavit ji nedoÄkavého plevelu, který se už zaÄátkem jara zaÄíná objevovat. Základní pomocníci pro tuto fázi jsou sázecí kolíky a pomocí provázku lze řádky jednoduÅ¡e vytvoÅ™it.

Jaro v zahradÄ›

ÄŒerstvÄ› vysetou zeleninu musíte pravidelnÄ› zalévat. Vzhledem k tomu, že semínka musí rychle vyklíÄit. Jinak by zaschla. Jako první je už v bÅ™eznu možné do pÅ™ipravených řádků vysévat rané druhy Å™edkviÄek, karotky, petržele, Å¡penátu Äi kopru. Rovněž pro bylinky je už ten správný Äas. Tymián, kadeřávek i pažitka se sejí do hloubky jednoho až dvou centimetrů v potÅ™ebné vzdálenosti. Semínka se opatrnÄ› zahrnou hlínou. A pro pÅ™ehlednost je vhodné jednotlivé řádky oznaÄit zápichy s popiskem dané plodiny. Kterými lze záhony i esteticky ozvláštnit. StaÄí jenom využít vÄ›tší oblázky a popsat názvy akrylovými barvami.

První úroda

ZaÄátkem bÅ™ezna je rovněž možné vysévat semínka rajÄat, papriky Äi brokolice. Ideálním místem, ve kterém vzejdou, je skleník. Protože je v nÄ›m stabilní teplota. Ale pÅ™edpÄ›stování je možné i na kuchyňském parapetu. S každodenním doplňováním vláhy. Po vytvoÅ™ení dvou lístků je nutné sazeniÄku pÅ™esadit do vÄ›tšího kvÄ›tináÄe. Tímto způsobem je vhodné si pÅ™ipravit k výsadbÄ› i bylinky. Bazalku Äi meduňku. StejnÄ› tak je možné pÅ™edpÄ›stovat i salát, celer, kvÄ›ták. Koncem mÄ›síce je možné do vysadit i sazeÄky cibule. Které potÅ™ebují dvaceticentimetrový rozestup řádků. A využít je možné i Äernou textilii, která zabrání nejen růstu plevele. Ale pÅ™itáhne i více sluneÄních paprsků. Které má cibule ráda.  Â