Hm, nepomohlo. A co tak Harry Potter? Co kdyby ten zamával kouzelnou hůlkou a řekl například. „Mitragyna speciosa“. Co? Nic? No, Harýka nepotřebujeme, tím méně tu jeho kouzelnickou hůlku. Zato potřebujeme to jeho zaklínadlo, které vlastně ani zaklínadlem není. Jen jsem si z laskavého čtenáře drobátko vystřelil a doufám, že mi bude odpuštěno. Protože ony dvě latinská slova umí skutečně čarovat. I když ne přímým způsobem. Je to totiž název stromu, ze kterého se trhá listí, a to se suší. Pak se semele na prášek a hle, máme zde známý kratom.
Neříkejte, že jste o tom ještě neslyšeli. Jůůůůů, to snad není ani možné. Tento prášek se vyváží do celého světa. Tedy z místa, kde strom roste. A ten neroste všude, ale v jižní Asii a neroste tam jen jeden, ale spousta. Mohou dorůst až do výše třiceti metrů, ale většinou jsou vysoké kolem dvaceti pěti. Mají rádi vlhké podnebí, takže se jim tam nesmírně daří.
Tyto stromy jsou známy již po celá staletí, a hlavně účinky jejich listí. Již je tomu hodně dávno, co byly domorodci žvýkány kvůli povzbuzení při lovu zvěře. Nyní jsou žvýkány taktéž pro povzbuzení, ale zvěř již dávno vymizela a maso se tu normálně kupuje v obchodě. Nuže, pomleté listí, tedy kratom, má ve výsledku tři základní barvy. Zelenou, červenou a bílou. Pak ještě může uživatel prášku narazit na žlutý, nebo zlatý. Obojí již však není původní druh. Ne, že by byl o to horší. To v žádném případě.
Listí se ještě před samotným drcením, nebo mletím může dát fermentovat, ale ve velké většině případů se prášek užívá, jak je. Tím je tedy zcela přírodní a docela bez chemických látek. Proto jej také lidí na celém světě kupují. Nu a nyní to nejdůležitější, co vlastně prášek umí. Změnit náladu a vyvolat určitou euforii. To umí i bez malého čaroděje s hůlčičkou a umí to docela spolehlivě. Pokud mi nevěříte, tak si jej vyzkoušejte.